hledat Ubytování
Moje ubytování
+420 774 22 77 11

Výlety

Pohoří Biokovo

36 km dlouhý a 9,5 km široký horský hřeben v centrální části pobřeží Dalmácie v Chorvatsku. Na severozápadě jej odděluje sedlo Dupci od horského hřbetu Omiška Dinara. Na jihovýchodě se táhne k řece Neretva. Jeho holé vápencové svahy se strmě snižují směrem k moři, při úpatí se táhne úzký pás úrodné půdy s hustým porostem jehličnanů a středomořské vegetace. Přestože pohoří Biokovo stoupá strmě od pobřeží, je snadno dostupné. Několik značených turistických tras vede pohořím přes zdánlivě nepřístupná skalní úbočí. Nejvyšší vrchol Sveti Jure (1762 m n. m.) je přístupný po zpevněné silnici. Doprava je zde povolena však jen od rána do setmění. Na vrcholu se nachází televizní vysílač. Vrchol byl pojmenován po staré kapli z r. 1646, dnes renovovaná. Výstup na vrchol po značených turistických stezkách není náročný, poskytuje taktéž informační nápisy.

  

Jak se dostat k vjezdu na pohoří Biokovo?

Poblíž města Makarska můžete autem vyjet do 1762 m n.m. na Sveti Jure - vrchol pohoří Biokovo. Úzká kvalitní asfaltka stoupá serpentinami ve skále nádhernou přírodou a poskytuje pohledy z hor na moře. Vše obdivujete přímo z auta - projedete piniovým lesem s nádhernou vůní, stoupáte podél strmé skály, kde místy není svodidlo a máte pod sebou hloubku stovek metrů. Silnice o délce 23 km vede až na samý vrchol.

Cesta: po průjezdu městem Makarska, nejlépe magistrálou, narazíte na samém konci města na křižovatku, kde nepokračujete rovně po hlavní silnici na Dubrovník, ale odbočíte mírně vlevo do kopce podle směrovky na Vrgorac a Medjugorje. Jedete stále do mírného kopce a po ujetí 6 km od této křižovatky narazíte na označenou odbočku vlevo z hlavní cesty do přírodní rezervace Biokovo - Sveti Jure. K závoře přijedete hned po 100 m od hlavní cesty.

Přijíždíte-li do oblasti po pobřeží od jihu, nemusíte jet až do Makarské a můžete si zkrátit cestu (cca o 7 km) strmějším stoupáním z Podgory. Na kraji Podgory odbočíte vpravo do neoznačené nenápadné odbočky hned za nadchodem pro chodce. Ještě před miniaturní benzinkou a před mostem nad Podporou. Strmým stoupáním přijedete do Horní Podgory, projedete těsně kolem kostela. Při vjezdu na hlavní širokou silnici nad Horní Podgorou se dáte dál do kopce vpravo. Několik set metrů dál je orientační bod - sloup vysokého napětí na skále u cesty a 200 m za ním je označená odbočka do rezervace. Příjezd přes Podgoru je orientačně náročnější, hůře značený a je snazší si zajet přes Makarskou.

Vjezd do rezervace

U vjezdu do rezervace je malá budka se závorou. Platí se! Každá dospělá osoba 40 kuna (120 Kč)

Pokud u závory vynulujete váš vedlejší tachometr, můžete se řídit kilometrovými vzdálenostmi uvedenými dále v textu. Hned za závorou vjíždíte po piniového lesa. Pinie jsou menší borovice, mají jehlice spíš tenké a dlouhé a rostou spíš do šířky, takže se nad cestou spojují a vy jedete jakousi dlouhou bránou. Les je zvláštní tím, že mezi stromy jsou různě velké bílé balvany. Jediná dopravní značka, která se tu stále opakuje, je červený trojúhelník varující před otevřeným ohněm.

Stoupání

Po výjezdu z lesa se krajina otevře a začíná stále strmější stoupání s dalekými výhledy. V tomto prostoru pobývá stádo horských koz. Na auta jsou kozy zvyklé a jen neochotně a pomalu uhýbají z cesty. Cesta je stále strmější a zatáčky už jsou jen 180stupňové, cesta se šplhá cik cak ostře nahoru. Jedete občas po okraji srázu hlubokého i několik set metrů, kde svodidla nejsou a máte tak přímo z auta výhled hluboko pod vás.

Cesta je celkem kvalitní, asfaltová, ale je tak úzká, že si dvě auta většinou nevyhnou, takže se musí několikrát couvat nad propastí i 100 metrů zpět k nejbližší serpentině, kde je vozovka širší. Strmé stoupání končí po ujetí 7,4 km od vstupní závory v nadmořské výšce 897 metrů u malé jakoby hospůdky „Vrata Biokova“. U hospůdky je malé parkoviště a pasou se tu koně. Nabízí se předražená coca-cola, pršut a ovčiji syr. Některé cestovky sem vyvážejí v mikrobusech turisty na drahé večeře s vyhlídkou.

Za hospůdkou vede cesta po náhorní plošině. Kolem jsou zakrslé olivovníky, neznámé keře a květy. Po ujetí 12,4 km od vstupní závory jste na vyhlídce Ravna Vlaška 1228 m n. m. Zastavte až asi 50 m za koncem svodidel, tam je cesta rozšířená a uděláte několik kroků e kamenné vyhlídce s pohledem na moře.

Ve vzdálenosti 13,4 km od vstupní závory je malá odbočka, ale jedete dál po hlavní silnici. Ve vzdálenosti 14 až 14,5 km od závory je několik kamenných domků s miniaturními zahrádkami plnými kamení a ani se nechce věřit, že tu někdo pobývá - jsou to letní sídla a dobré turistické atrakce. 15,8 km od závory poprvé uvidíte v dálce Sveti Jure - nápadný vysoký kopec s vysílačem. Po ujetí 17,1 km od závory je jediná podstatná křižovatka, je ve tvaru Y (viz obrázek vpravo). Odbočka je slepá, 800 m dlouhá a končí na písčité rovince pro asi 20 aut a jezdí sem málokdo. Udělejte si odsud krátkou túru k super vyhlídkám - tam a zpět ujdete jen cca 2 km. Vejdete do borovicového lesíka a narazíte na směrovky.

  

Vyhlídky Štrbina a Vošac

Sedlo Štrbina 1338 m n.m. (sedlo s vyhlídkou, 10-15 minut, slabý kilometr, malé převýšení) a kopec Vošac 1422 m n.m. (kopec vpravo nad Štrbinou, asi 20-25 minut do kopce necelý 1 km daleko). Projdete borovicovým lesíkem, jste 100 m od auta a už oba cíle uvidíte. Pokračujete údolíčkem a po krátkém stoupání se cesty k oběma cílům oddělí. Odtud je to do sedla nebo na vrchol jen několik set metrů.

Doporučuji navštívit oboje, ale určitě aspoň níže položené sedlo Štrbinu, odkud je „letecký“ pohled na Makarskou, na moře, ale i opačným směrem do hor, můžete tu stát hodinu a pořád je na co se dívat. Být to v Americe, jsou tu už hotely a zdola sem vede lanovka. Dolů vede turistická cesta značená „Makarská 2 hod.". Za tu dobu to urazí asi jen trénovaný. Pokud vylezete také na Vošac, na vrcholu stojí dostavěná kamenná budova, která patří skupině přátel pohoří Biokova. Tam lze taktéž občas koupit něco k pití, ale vzhledem k tomu, že to není pravidelně otevřené, nespoléhejte na to. Pohled z Vošace je ten nejhezčí z celého Biokova - skvělý kruhový výhled: Sveti Jure, hory, moře, Makarska, Baška Voda, Brela. Hnízdí tu stovky ptáků a těsně nad kopcem létají odvážlivci na padáku.

Po krásném výšlapu na Vošac se opět dostanete na hlavní cestu směr Sv. Jure a tudíž jedete vlevo podle dřevěné směrovky s nápisem Sv. Jure 6 km. Ve vzdálenosti 19,6 km od závory začíná lanové svodidlo, přičemž horní lano vedlo podél cesty asi tři metry vysoko. Účel je ten, že v zimě napadne až 2,5 m sněhu. Ve vzdálenosti 23 km je malé parkoviště, kde můžete auto nechat. Tento poslední úsek je ale obzvlášť strmý a úzký. Po ujetí 23 km od vstupní závory jste na vrcholu. Přesněji řečeno několik desítek metrů od vrcholu, protože ten je oplocen a k vysílači se nemůže pod hrozbou výstražné tabulky a se zuřivým psem. Před plotem vysílače je cesta rozšířená a může tu stát asi 10 aut.

  

Na vrcholu

Vrchol Sv. Jure(1762 m n.m.) se dá obejít kolem plotu po kamenném chodníčku (dokola celkem asi 400 m) a na odvrácené straně okruhu si prohlédnete malý kamenný kostelík, kde několikrát do roka probíhají bohoslužby. Dveře do kostelíka jsou zamčené, ale průzorem uvidíte vevnitř mozaiku na stěnách. Před kostelíkem se turisté obvykle fotografují s pozadím hor Bosny a Hercegoviny. Moře odsud vidět není, ale uvidíte jezera ve vnitrozemí a hory až k Medjugorje. Je tu příjemný vánek a teplota asi o 10 stupňů nižší než u moře.

Zkušenosti, poznatky

  • Spatříte-li v protisměru i v dálce auto, raději zastavte na nejbližším rozšíření cesty. I pro zkušené řidiče je tento výlet náročný. Každopádně stojí za to.
  • Sledujte, abyste nevjeli na kameny spadlé ze skal na vozovku, místy se nečekaně vyskytují. Silnice je v dobrém stavu.
  • V úzkých nepřehledných zatáčkách buďte ve střehu, vjíždějte do nich pomalu a připraveni ihned brzdit. Samozřejmostí je mít zapnutá světla.
  • Asi polovina aut jedoucích na vrchol má značku CZ, druhá polovina jsou převážně auta SK, D, H a HR.
  • Jste-li řidič začátečník nebo trpíte závratěmi, na cestu se nevydávejte. Stejně tak pokud auto není po technické stránce úplně v pořádku.
  • Cesta od moře tam a zpět s mnoha zastávkami na vyhlídkách a s výletem na Vošac trvá min půl dne. Vhodné vzít fotoaparát, svačinu a hodně pití!!!!
  • Dle našich klientů celý výlet s radostí absolvovaly osoby od 2—78 let, včetně výšlapu na Vošac. Je to nezapomenutelný zážitek a určitě nikdo nikdy nelitoval, že se na Biokovo dostal. Naopak.
  • Nevydávejte se na cestu v případě, že prošlou noc byla bouřka s deštěm (než místní uklidí kameny spadlé na cesty), v případě, že vám není moc dobře (např. po úpalu), pozdě odpoledne atd.
  • Někdy je vidět až do Itálie z Vošace, ale to musí být těsně po silném větru.
  • Doporučuji vyjet v 8 ráno (možná trošku dříve), je méně vedro, a tím pádem se vrátíte v brzkém odpoledni a můžete se ještě oddávat pohodě na pláži a v moři. Po cestě budete díky převýšení příjemně unavení, ale spokojení.
  • Nezapomeňte na to, že na pohoří je leckdy o 10—15 stupňů méně, tudíž vezměte bundičky, kšiltovky, něco na sednutí… a to, že jste ve výšce více jak 1000 m n.m., nezapomeňte se namazat krémem na opalování.

Přeji vám šťastnou cestu, pěkné počasí, dobrou náladu a hodně optimismu při event. couvání pro protijedoucí auta na cestách Biokovem. (Určitě si na mne vzpomenete.)

Krásný a nezapomenutelný zážitek přeje Eliška Lejsková